|
|
Nová synagoga Jihlava
Ernestová, Eva ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Diplomový projekt se zaměřuje na návrh nové synagogy v Jihlavě a další objekty pro židovskou obec. Jedná se o objekt administrativy, restaurace a muzea. Území pro návrh zástavby je rozsáhlé a je proto důležité řešit prostor i urbanisticky. Diplomový projekt řeší samostatný objekt synagogy, administrativní budovy se dvorem pro židovskou obec, samostatný objekt restaurace v hradebním příkopu a dva objekty umístěné v prolukách stávající zástavby. Jeden z těchto objektů je určen pro provoz muzea o židovské kultuře, druhý objekt je polyfunkční. Dále rámcově řeší podzemní parkování pro vzniklé provozy, a parkové plochy.
|
|
|
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
|
|
|
Budova Krajské vědecké knihovny v Liberci
Straková, Lucie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studentka zpracuje studii o budově Krajské vědecké knihovny v Liberci (Radim Kousal 1995 - 2000), jejíž součástí je prostor, který významově navazuje na synagogu, zničenou Nacisty. Stavbu zasadí jednak do kontextu liberecké architektury druhé poloviny 20. století, jednak do širšího kontextu současné architektury knihoven ve světě s důrazem na nové knihovny české. Pozornost bude věnovat také urbanistickému kontextu budovy a jejímu současnému fungování. Klíčová slova Knihovna, Liberec, architektura, urbanismus, synagoga, židovská kultura.
|
|
|
Nová synagoga Jihlava
Ernestová, Eva ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Diplomový projekt se zaměřuje na návrh nové synagogy v Jihlavě a další objekty pro židovskou obec. Jedná se o objekt administrativy, restaurace a muzea. Území pro návrh zástavby je rozsáhlé a je proto důležité řešit prostor i urbanisticky. Diplomový projekt řeší samostatný objekt synagogy, administrativní budovy se dvorem pro židovskou obec, samostatný objekt restaurace v hradebním příkopu a dva objekty umístěné v prolukách stávající zástavby. Jeden z těchto objektů je určen pro provoz muzea o židovské kultuře, druhý objekt je polyfunkční. Dále rámcově řeší podzemní parkování pro vzniklé provozy, a parkové plochy.
|
|
|
Biblické motivy v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století
Kruglova, Nadezda ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou biblických námětů v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století. V úvodní části práce bude věnována pozornost především sociálně-politickým a kulturním podmínkám života židovských obyvatel předrevolučního carského Ruska. Další část práce představí na základě archivních materiálů, dochovaného denního tisku a periodik, jakož i memoárové literatury dvě významná kulturní centra: petrohradské a moskevské oddělení Židovské společnosti pro podporu umění, při čemž se práce bude zabývat také jejich výrazným přispěním k rozvoji židovského umění v ruském kulturním prostředí té doby. Třetí, hlavní část diplomové práce zmapuje tvůrčí činnosti nejvýraznějších osobností židovské umělecké scény a analyzuje klíčové tendence při volbě biblických motivů obsažených v jejich tvorbě. Klíčová slova Židé, židovská kultura, židovské umění, Židovská společnost pro podporu umění, Ruské impérium, Bible, biblické motivy, Petrohrad, Moskva, Vitebsk
|
|
|
Využití židovské hudby v hodinách hudební výchovy
Filipová, Eva ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Výuka židovské hudby bývá na českých školách často opomíjena. Cílem diplomové práce je prostřednictvím konkrétních návrhů výukových lekcí tuto oblast hodin hudební výchovy obohatit a rozvinout. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část (první a druhá kapitola) pojednává nejprve obecně o židovské kultuře, dějinách, náboženství, zvycích a svátcích, představeny jsou židovské jazyky a specifika Židů Aškenázských a Sefardských. Konkrétněji se následně věnuje židovské hudbě, a to popisem jednotlivých modů a hudby duchovní a světské. Účelem této části je poskytnout nezbytné širší povědomí pro výuku konkrétních lekcí. V navazující praktické části (třetí kapitola) je detailně rozpracováno pět tematických výukových bloků, které jsou sestavovány podle třífázového modelu. Jejich součástí jsou notové ukázky a použité texty; rozsáhlejší notové materiály jsou uvedeny samostatně v příloze. Kromě hudebních činností je využíváno i metod kritického myšlení, důraz je kladen na kreativitu a spolupráci studentů. Lekce slouží rozvoji klíčových kompetencí a multikulturní výchově. Nejedná se však o dogmatický návrh výukového plánu hodin hudební výchovy, nýbrž o základní inspirační zdroj pro využití jednotlivých aktivit a jejich další tvorbu. KLÍČOVÁ SLOVA židovská kultura, židovská hudba, hudební výchova, třífázový...
|
|
|
The impact of Jewish culture on the formation of Israel policy
Jacková, Veronika ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vlivu židovské kultury na politiku v Izraeli. První část stručně popisuje vývoj židovské kultury a Státu Izrael. Druhá část je věnována indexem Geerta Hofstedeho, které jsou aplikovány na Izrael. Třetí část se zaměřuje na analýzu kulturních rysů v politice. Cílem práce je analyzovat vliv kulturních rysů v politickém dění a poukázat na části politiky, kde se odrážejí.
|
|
|
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
|
|
|
Hnutí Hamás a jeho role v izraelsko-palestinském konfliktu
Hortová, Silvie ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje teorii střetu civilizací zejména mezi židovskou a islámskou kulturou, následně se zabývá aktuální bezpečnostní otázkou terorismu. Teoreticko-metodologické východisko je aplikováno na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, hlavně pak na palestinskou organizaci hnutí Hamás, která od konce 80. let 20. století operuje na území pásma Gazy. Práce komplexně objasňuje vývoj, činnosti a styl útoků hnutí Hamás. Cílem práce je pak přehledně dokázat, že Hamás představuje jednu z překážek ve snaze k dosažení trvalého mírového uspořádání na Blízkém východu.
|
|
|
Vliv židovské kultury na formování zahraniční politiky státu Izrael
Slavíková, Michaela ; Langhammerová, Radka (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Cílem této diplomové práce je na základě charakteristiky židovské kultury a jejích zvláštností analyzovat izraelskou zahraniční politiku a vyslovit závěr, zda a jak je touto kulturou ovlivňována. Teoretická část práce se zaměřuje na historický vývoj a charakteristické prvky židovské kultury, přibližuje základní principy a tradice judaismu a popisuje současnou politickou situaci v Izraeli. V následné analýze je rozebrána jak obecná koncepce zahraniční politiky Státu Izrael, tak konkrétní vztahy Izraele s Palestinci, Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Na základě těchto analýz je vysloven závěr, zda a jak ovlivňuje židovská kultura zahraniční politiku Státu Izrael.
|
host ::
RSS.